lidí s nejtěžším postižením
v ČR žije v domácím prostředí*

Život těchto lidí je doslova závislý na někom dalším.
Na těch, kdo pečují a zajišťují vše, co je v jejich silách,
které ale časem pomalu docházejí.

Všechna uvedená data vyplývají z výzkumu
provedeného výzkumnou organizací PAQ Research
v České republice v roce 2025. Vypovídají o situaci
osob s nejtěžším postižením a jejich pečujících.

To mě zajímá
Foto: Tomáš Třeštík
*Tito lidé pobírají příspěvek na péči ve III. nebo IV. stupni závislosti na péči.
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR k prosinci 2024
lidí s nejtěžším postižením

žije doma díky péči rodiny a blízkých.
Většina péče se odehrává mimo
instituce a formální služby.

Bez rodin by současný systém péče nefungoval.

Jsme malá rodina, já, táta a ségra,
ale držíme při sobě.
Foto: Tomáš Třeštík
Zdroj: PAQ Research, 2026, N = 370
lidí s nejtěžším postižením

nepokládá svou životní situaci za důstojnou.
Bojí se, že přijdou o domov i svobodu.
A mnozí si svou budoucnost ani nedokážou představit.

Nejistota je součástí jejich života.

Chtěla bych nemít strach,
že jednou skončím v domově a sama.
Foto: Milan Jaroš
Zdroj: PAQ Research, 2026, N = 370
lidí s nejtěžším postižením

potřebuje péči nebo dohled většinu dne.
Jejich den i noc se řídí tím, jestli
je nablízku někdo, kdo pomůže.

Bez cizí pomoci zkrátka nemohou existovat.

Sám pro sebe neudělám nic.
Neobleču se, nenapiju a nenajím se sám.
Foto: Tomáš Třeštík
Zdroj: PAQ Research, 2026, N = 370
lidí s nejtěžším postižením

musí dělat kompromisy i u jídla, pití či toalety.
O tom, kdy se napijí nebo dojdou na toaletu,
nerozhodují sami.

Základní tělesné potřeby se mění
v čekání na někoho, kdo pomůže.

Piju a jím jen dvakrát denně,
abych nemusela tolik na toaletu.
Foto: Milan Jaroš
Zdroj: PAQ Research, 2026, N = 370
lidí s nejtěžším postižením

nemá tolik pomoci, kolik k životu potřebuje.
Péče, kterou dostávají, nestačí jejich
každodenní realitě.

Nejde o komfort, ale o obyčejný, důstojný život.

Sprchu bych si dopřával častěji,
ale maminka nemá tolik sil.
Foto: Milan Jaroš
Zdroj: PAQ Research, 2026, N = 370
z těch, co terénní služby nevyužívají,

by chtělo začít.
Nemají ale dostatek financí, nebo
pro ně tyto služby nejsou dostupné.

Pomoc je na papíře, ne v každodenní realitě.

Abych se mohl s někým potkat nebo navázat intimní vztah,
potřebuji asistenta, kterého ale často nemám.
Foto: Jan Šibík, Daniela Matulová
Zdroj: PAQ Research, 2026, N = 223
lidí s nejtěžším postižením

pociťuje nedostatek společnosti jiných lidí.
Na setkávání, přátelství i vztahy
musí bez asistence rezignovat.

Život se zužuje na přežívání doma.

Chybí mi kamarád a možnost
dostat se ven bez pomoci rodičů.
Foto: Jan Šibík, Daniela Matulová
Zdroj: PAQ Research, 2026, N = 370
neformálních pečujících

o lidi s nejtěžším postižením jsou ženy,
nejčastěji matky. Péče se tak dlouhodobě
přenáší jen na jednu osobu v rodině.

Celá zátěž leží jen na nich.

S věkem rostou obavy, jestli
zvládnu péči fyzicky i psychicky.
Foto: Tomáš Třeštík
Zdroj: PAQ Research, 2026, N = 258
pečuje bez pomoci

někoho z rodiny nebo svého okolí.
Nemají se s kým vystřídat ani při nemoci
nebo v krizových situacích.

Péče tak může stát na jednom jediném člověku.

Nemáme žádné příbuzné, kteří by byli blízcí
a byli ochotni nám pomoci. Na všechno jsem sama.
Foto: Tomáš Třeštík
Zdroj: PAQ Research, 2026, N = 258
pečujících péče fyzicky či psychicky vyčerpává.

vnímá péči jako fyzicky
či psychicky vyčerpávající.
Jejich život se točí jen kolem péče,
bez možnosti odejít nebo si odpočinout.

Velká část rodin žije
na hraně svých možností.

Unavuje mě to. Jen bych plakala, protože ta
beznaděj uvádí člověka do zoufalství.
Foto: Tomáš Třeštík
Zdroj: PAQ Research, 2026, N = 258
rodin lidí s nejtěžším postižením

spolufinancuje péči ze svých příjmů.
Někteří jsou dokonce nuceni vzít si
půjčku, aby mohli žít důstojně.

Většina rodin žije v neustálé finanční nejistotě.

Potřebovala bych více peněz na asistenci,
abychom mohli normálně žít.
Foto: Milan Jaroš
Zdroj: PAQ Research, 2026, N = 370
Většina pečujících

má výrazně omezený sociální a osobní život.
Setkávání s přáteli, partnerské vztahy
i čas pro sebe ustupují každodenní péči.

Vše ostatní ze života postupně mizí.

V podstatě se nemůžu hnout z domova.
Je to nepřetržitá, nikdy nekončící práce.
Foto: Milan Jaroš
Zdroj: PAQ Research, 2026, N = 258
Třetina pečujících se obává,

co bude dál, až péči nebudou zvládat.
Lidé s vysokou potřebou péče se bojí,
co se stane, až tu jejich blízcí nebudou.

Strach z budoucnosti je každodenní
součástí jejich života.

Bojím se chvíle, kdy se budu
muset rozhodnout, že už nemůžu.
Foto: Jan Šibík, Daniela Matulová
Zdroj: PAQ Research, 2026, N = 258