Někdo se nevyspí ani jedinou noc.
Někdo si musí plánovat, kdy se napije.
Někdo počítá síly, aby vydržel další den.
Někdo jen celý život čeká,
jestli přijde
pomoc.
Tohle nejsou výjimky.
Je to každodenní realita tisíců lidí.
Životů, na které se
zapomnělo.
Lidí s vysokou potřebou péče.
A těch, kteří jim péči dávají.
Bez přestávky. Bez jistoty.
Co bude, až tu nebudu?
Nemůžeme přijmout,
že důstojnost není samozřejmost.
Nemůžeme dovolit,
aby péče stála
na vyčerpání rodin.
Až příliš dlouho jsme se dívali jinam.
Teď nastal čas jim konečně říct, co bude dál
LIDÍ S NEJTĚŽŠÍM POSTIŽENÍM
V ČR ŽIJE V DOMÁCÍM PROSTŘEDÍ*
Život těchto lidí je doslova závislý na někom dalším.
Na těch, kdo pečují a zajišťují vše, co je v jejich silách, které ale časem pomalu docházejí.
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR k prosinci 2024
Očima fotografů
Doprovodné fotografie vznikly díky zájmu a zapojení předních českých fotografů Milana Jaroše, Jana Šibíka a Tomáše Třeštíka, kteří svým autorským přístupem dokumentují jejich život.
MILAN JAROŠ: MICHAL
JAN ŠIBÍK: DITA
TOMÁŠ TŘEŠTÍK: MARTA A MARTIN
Bojím se, co bude dál
MARTA A MARTIN
Marta pečuje o svého syna už 35 let. Sama. Martin potřebuje neustálou péči, ve dne i v noci.
A každý den je o kousek těžší než ostatní. Martě pomalu dochází síly a bojí se dne, kdy jí dojdou úplně.
nebude mít nikoho, kdo by se o něj postaral.
Bojím se, co bude dál
MICHAL
Michal je od dětství závislý na pomoci druhých při všem, co dělá. Vysoká potřeba péče narušuje jeho vztahy a zničila manželství.
Postupně se naučil potlačovat vlastní potřeby. Neobtěžovat. Ale jak neztratit sebe?
jako táta, jako partner, jako člověk.
Bojím se, co bude dál
DITA
Dita pomáhá druhým bojovat za jejich práva a důstojnost. Vede organizaci Silou hlasu, veřejně vystupuje, získala státní vyznamenání.
Sama vedle sebe neustále někoho potřebuje a žije s obavou, že jednou nikdo nepřijde.
schopna žít dál svobodný život.
